Oblast byla vyhlášena v roce 2004 v rámci ochrany populace chřástala polního v jeho přirozeném místě rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací tohoto vzácného druhu ptáka. Jde o kopcovitý terén v nadmořské výšce od 420 m do 900 m; nejvyšším bodem oblasti je Klepý s 1 143 m n. m. Více než polovina oblasti připadá do Olomouckého kraje, zbývající část pak do Pardubického.
S rozlohou 30 191,7 hektarů zahrnuje podhůří Králického Sněžníku, nižší polohy Hanušovické vrchoviny, část Bukovohorské hornatiny, která je jihovýchodním koncem Orlických hor a na východ zasahuje až na úpatí Hrubého Jeseníku.
Chřástal polní žije ve vysoké trávě a nelze ho prakticky vizuálně zjistit. Patří v celé Evropě k silně ubývajícím druhům. Je ohrožován zejména vyžínáním lučních porostů, především díky tomu, že se od 90. let využívá tráva spíše pro výrobu siláže než sena a louky se kosí již v červnu, kdy chřástalové hnízdí. Zvláště nebezpečné je, pokud žací stroj objíždí louku od krajů do středu po spirále. Chřástalové neodletí, ale hledají úkryt v husté trávě uprostřed louky, kde je nakonec usmrtí nebo poraní žací lišty.
Pokud se odhodlají vyběhnout na pokosenou louku, stávají se snadnou kořistí dravců a vran. Při kosení jsou často zničena také hnízda chřástalů s vejci. Nejlepším řešením je posunout dobu senoseče na červenec či počátek srpna, kdy už mají chřástalové vyvedená mláďata a nejsou tolik ohrožení. Prospěšné je i využívání alternativních technik, zejména ručního kosení.
Velmi početná, ještě hojnější než chřástal polní, je na území ptačí oblasti křepelka polní.
Bekasina otavní
Linduška luční
Bramborníček hnědý
Cvrčilka zelená
Cvrčilka říční
Ťuhýk obecný
Hýl rudý